Historie Spolku mediků Lékařské fakulty Masarykovy univerzity 

Založení brněnského spolku mediků na podzim roku 1919 přecházelo spoustu jednání a schvalování valnou hromadou Spolku českých mediků v Praze, z něhož naše organizace pochází. Za úspěšným schválením zahájení činnosti stojí zejména pražský profesor MUDr. Edward Babák a první starosta MUDr. Vítězslav Horn.

Spolek v té době měl velice pestrou škálu aktivit. Mimo jiné podporoval i sociálně slabší studenty, organizoval přednášky, zřídil spolkovou knihovnu, pořádal vědecké vycházky, divadelní představení, plesy, taneční večery, soutěže v řečnictví, dýchánky, výlety, lyžařské zájezdy a zajišťoval prázdninovou praxi v Jugoslávii, Rakousku, Francii, Rumunsku, Polsku a Bulharsku. Spolek již od jeho založení řídila valná hromada, která jednou ročně volila svůj výbor (starosta, jednatel, pokladník, hospodář a revizoři účtu), což nám vydrželo dodnes. O velké významnosti spolku vypovídá i návštěva prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka na Pražském hradě, se kterým chtěli studenti podepsat zakládající listinu Masarykovy univerzity.

V rámci bouřlivých režimových změn se spolek bohužel dočkal i přerušení činnosti. První překážkou byl rok 1939. Po velmi dlouhé odmlce chtěli medici vrátit spolku duši v nejdříve nadějném roce 1968, kdy znovu začali s organizací výměnných pobytů, organizovali stávky proti okupaci. Avšak politický tlak opět zvítězil a spolková činnost byla od roku 1969 opět zastavena.

Přelomovým rokem, a to nejen pro studentské organizace, byl revoluční rok 1989. O velkolepé obnovení začátkem prosince se zasloužila zejména skupina pánů Jiří Deml, Jiří Dolina, Tomáš Kára, Tomáš Malík, Libor Žák, kteří se vehementně hlásili k prvorepublikovým tradicím. Do Vánoc spolek získat podporu i v řadách lékařů a pedagogů na fakultě. Prvním starostou se roku 1989 stává Jiří Deml, za jehož vedení se spolku podařilo získat zpět část majetku a vznikl návrh prvních stanov. Obnovena byla i tradice vydávání skript a učebnic. Roku 1990 byl zvolen starostou Jiří Dolina, kterému se podařilo získat velice důležité pozice ve Studentské komoře akademického senátu LF, Senátu MU a v Kolegiu děkana, čímž spolkaře naplno zapojil do fakultního dění. Pod Dolinovým vedením se spolkaři také začali podílet na přijímacím řízení na LF a na organizaci přidělování míst na kolejích. Dolina též obnovil činnost kulturní, zahraniční, sociální a sportovní komise. Dopracoval návrh stanov spolku a dal vzniknout také velkému znaku. Ve stanovách zakotvil nové označení vedoucí osoby – od té doby zveme hlavu organizace prezidentem. Po Jiřím Dolinovi byl zvolený Tomáš Kára, který zapsal spolek na ministerstvu vnitra a pod jeho taktovkou se spolek zaměřil především na odbornou činnost. Podařilo se navázat kontakt se zahraničními fakultami a získat tak místa pro stáže na mnoha univerzitách v Evropě. Základ byl položen i v oblasti sponzoringu, který je funkční dodnes a je důležitou součástí financování spolkových aktivit.

V listopadu 1991 se Tomáš Kára vydal na oficiální návštěvu prezidenta Václava Havla. Dalšími významnými členy spolku, kteří se na jeho rozkvětu podíleli, byli například Jan Blatný, Tomáš Freiberger nebo Jan Křístka.

Zajímavostí je, že tradice dnešních Kytarovaček je zakotvena již v roce 1996, kdy skupina hudebních nadšenců okolo tehdejšího prezidenta Jiřího Havla založila President Free Band a každý měsíc pořádala kytarové večírky na kolejích. Spolek také pokračuje s tradicí plesů, které jsou dodnes vrcholnou akcí akademického roku. Ve sportovní oblasti spolek rozšiřuje pole působnosti o pořádání volejbalových turnajů a Vysokoškolskou hokejovou ligu Brno (vzniklo medické hokejové družstvo HC Skalpel). Začíná i spolupráce se spolkem IFMSA, s níž momentálně Spolmed udržuje velmi vřelé vztahy, počínaje sdílenou kanceláří a organizací mnoha společných akcí konče.